Výše mzdy bude brzy věc veřejná

Má Zuzana vědět, kolik peněz bere Franta na stejné či srovnatelné pozici? Takové informace, dosud držené za dveřmi personálních oddělení, by měly být podle novely zákoníku práce od roku 2025 odtajněné. Česko se bude totiž muset přizpůsobit směrnici EU, která o platové rovnosti pojednává. Některé firmy se bojí problémů a zvýšené administrativy.

Na Islandu protestovaly před koncem loňského roku ženy za platovou rovnost, do ulic by však mohly vyjít i Češky a Moravanky. Podle statistik totiž vydělávaly v roce 2021 na srovnatelných pozicích v průměru zhruba o 13 procent méně než muži, konkrétně o 6 500 korun. „Výzkumy ukazují, že část tohoto rozdílu tvoří mzdová diskriminace, kdy ženy jsou za práci stejné hodnoty odměňovány hůře než muži. Směrnice EU na to reaguje a posiluje vymahatelnost práva na rovnou odměnu,“ píše se ve vládním Akčním plánu rovného odměňování žen a mužů. Právo znát výši průměrného výdělku kolegy na srovnatelné pozici by mělo být zakotveno v novelizovaném zákoníku práce a mělo by přinést postupné vyrovnání mzdových rozdílů. A to nejen mezi muži a ženami, ale mezi kolegy vůbec. Firmy poukazují na zbytečnou administrativní zátěž, protože součástí změn má být také povinné reportování o genderové rovnosti v odměňování a zdůvodnění případného rozdílu v ní u firem nad 100 zaměstnanců. Prezident Unie zaměstnavatelských svazů Jiří Horecký upozornil pro Novinky.cz na to, že evropská norma přinese firmám nadbytečné papírování, když budou každoročně zpracovávat a zveřejňovat přehled o rozdílech v odměňování žen a mužů. Podle generálního ředitele společnosti IN CATERING Luďka Vocílky záleží na tom, co všechno to bude pro administrativu znamenat. „Pokud to nebude nic složitého, neměla by to být nepřekonatelná potíž. Principiálně s tím problém nemám, jsou i zbytečnější nařízení,“ míní Vocílka. „Zavádět povinnost veřejně informovat lidi o mzdách podle pohlaví mi přijde tak trochu krok zpět ke komunismu. Mají to být výsledky a přínos prosperitě firmy, co rozhoduje o odměně. Hodně zmůže podle mě i trh sám a toto je jeho zbytečná, svazující regulace. Pokud firma neplatí adekvátně, tak má problém najít schopné zaměstnance,“ říká headhunterka Barbora Tomšovská, majitelka poradenské společnosti Touchdown.

Dusno v kanceláři Kam povede zveřejňování mezd kolegů ve snaze, aby ubylo platové diskriminace? Bude vyšší odměna spolupracovníka dostatečnou motivací pro vyšší kvalitu a intenzitu práce zaměstnance, který bere méně? A nebude demotivující pro toho, kdo se snaží, ale zjistí, že línější kolega dostává stejně nebo jen o málo méně? „Když odvádějí nestejně kvalitní práci, musí být ohodnoceni rozdílně, protože pak by to doopravdy mohlo být demotivující,“ soudí Vocílka. Podle Barbory Tomšovské povede sdělování výše mezd k intrikám a závisti v soukromé sféře i ve státní správě. „Dotyčný s nižším ohodnocením nikdy nezohlední, že ten druhý třeba pracuje víc,“ míní headhunterka. Zaměstnavatelé by měli podle nové unijní směrnice vysvětlit, podle jakých kritérií daného člověka odměňují a proč se mzdy liší. „Snaha o spravedlnost je sice dobře míněná, ale nařízení jistě bude snadné obejít – například tím, že se stejné pozice nazvou jinak…“ říká Tomšovská. Česká republika má minimálně rok času na úpravu směrnice, než ji zakotví v zákoníku práce. Nejen rozdílné odměňování, ale také ambice a možnosti To, že jsou ženy v průměru hůře ohodnoceny než muži, je jen jeden z důvodů nerovnováhy v odměňování. Propastný rozdíl 17,7 procenta, tedy více než 8 300 korun u průměrné mzdy muže a ženy v roce 2022, je dán i tím, že jsou české ženy obvykle delší dobu na mateřské a rodičovské (ta je ve srovnání s ostatními zeměmi hodně dlouhá) a kariéru v tom čase přibrzdí. Také se nehrnou na vyšší pozice či jim takové nejsou nabízeny, což potvrdil i průzkum Světového ekonomického fóra, podle nějž má Česko pouze patnáctiprocentní zastoupení žen v nejvyšších manažerských pozicích a v žebříčku sledovaných zemí zaujímá až 75. místo. Nejen v Česku, ale i ve světě přitom stále platí, že ženy poměrně dlouhou dobu paralelně s prací působí také jako hlavní rodinné manažerky se zaměřením na péči o děti a domácnost. „Většinou je to žena, kdo jde na mateřskou, tím se zastaví její profesní vývoj. Hodně maminek pak dá přednost vybalancované práci se soukromím před větším platem a zodpovědností,“ uvádí ze svých zkušeností headhunterky Barbora Tomšovská. V žádné zemi světa také nestráví muži podle již zmíněného průzkumu stejné množství času neplacenými domácími pracemi jako ženy. I tam, kde je poměr pracujících žen k mužům nejnižší, je to stále dva ku jedné. V neposlední řadě je rozdíl v průměrných mzdách daný i tím, že hůře placené pozice typu uklízečka či kuchařka obsazují povětšinou ženy. Už žádné tajnosti Vágní informace v inzerátech či mlžení o platových podmínkách při přijímacím pohovoru, i tomu by měl být podle unijní směrnice brzy konec. Zájemci o volné místo by se měli dozvědět alespoň mzdové rozpětí na nabízené pozici. Nejen proto, aby se podle toho mohli rozhodnout, zda práci vzít či ne, ale aby získali představu o své ceně na trhu práce. „Pro všechny je lepší, když je nějaké platové rozmezí v inzerci uvedeno, je to průhledné a člověk lépe odhadne, zda pro něj pozice dává smysl a jestli má šance,“ míní Tomšovská. Úplně přesná čísla firmy uvádět nebudou, což potvrzují zkušenosti ze Slovenska, kde tato povinnost platí už od roku 2018, protože musí mít prostor odlišit nástupní plat podle kvality uchazeče. „Každý člověk má trochu jiné předpoklady a dovednosti – tím pádem je logické, že se odměňování liší i na podobných pozicích,“ říká headhunterka. „Důležité je, aby zaměstnanci měli ucelenou informaci o možnostech kariérních i finančních postupů,“ dodává Tomšovská.

Lenka Vichnarová spolupracovnice MF DNES